Cestu na festival zajišťovala kyvadlová doprava. Jízdenku bylo možné zakoupit předem. Hned odjezd prvního čtvrtečního autobusu však provázel zmatek. Na nástupišti ve Stodůlkách se tísnilo přes stovku nedočkavců. Kdo měl jízdenku, pociťoval radost. Ta však trvala jenom krátce. Přijel autobus. Začala tlačenice. Žádná přednost pro majitele jízdenek. Vyhrával ten, kdo byl dostatečně průbojný. Zbytek musel počkat na další spoj. Po této první zatěžkávací zkoušce následovala skepse k průběhu celého festivalu. Cestující v přeplněném, a tím pádem nevětratelném, autobusu tipovali, zda přijedou skuteční Faithless nebo jejich revival. O třicet čtyři hodiny později si oddechli.
Zdá se to jednoduché. Prosadit nový festival na už tak přeplněném trhu vyžaduje silného finančního partnera. Tečka. Zbytek se děj vůle Boží. Open Air Festival jej přebral Sázavafestu. Respektive si ho na odchodnou vzal s sebou jeden z organizátorů. A byl to dobrý tah, o tom žádná. Zahraniční jména, která se jim podařilo dovést, splňovala veškeré normy festivalové zábavy. Do jisté míry sázka na jistotu. Navíc podpořená silným marketingem a poměrně levnými vstupenkami. Uvedení čerstvé značky se zkrátka podařilo. Umělci se netajili radostí nad atmosférou. (Někteří dokonce natolik, že se jim to dalo i věřit.) Spokojen byl rovněž starosta Panenského Týnce, který vyslovil přání ohledně konání dalšího ročníku. Splní se.
Důležitým úkolem pro příští rok by pak mělo být odstranění podobných nešvarů, které popisuje úvod článku. Bylo by hezké mít pro změnu festival s větším ohledem směrem k návštěvníkům. Jak totiž ukazuje příklad Pohody, oni mu to několikanásobně vrátí. Pitná voda zdarma by měla být samozřejmostí. Nenechávat stanové městečko napospas jediné kavárně. Program v podobě divadel, kina či besed může běžet už od dopoledne. S čímž souvisí i lepší využití celého areálu. Tedy nesoustředit většinu vystoupení během dne jen do jeho jedné poloviny. Pohlídat si zvuk, aby se nestalo jako v případě Kluse, že posluchač od úrovně zvukaře a dál slyšel zároveň nejen Čechomor, ale i zbytečně hlasitou hudební reprodukci z nedaleké plážové občerstvovny.
Je to sto a jedna drobnost, která vedle zajištění kvalitního line upu, může leckomu připadat jako prkotina. Jak ale ukázaly problémy s příjezdovou cestou, mohou to být právě ony, co ovlivní celý průběh festivalu. Mimochodem i samotná dramaturgie by si zasloužila čitelnější směřování. Například trochu aktuálnějšího hudebního soundu ještě nikoho nezabilo. Ať tak či tak, nemyslím si, že by příští rok rozhodl o bytí či nebytí tohoto podniku. Tedy pokud sponzor zase nepřejde někam jinam. Jestli ovšem vytrvá, měla by to být koneckonců i jeho snaha, aby si nešpinil jméno s nekvalitním produktem. Musím přiznat, že se na druhý ročník těším. Pořád si ale myslím, že daleko lepší by bylo dát dohromady rozpočet Open Air Festivalu a Rock For People a udělat pořádný festival evropského formátu.