Reklama
 
Blog | Petr Balada

Nespokojený muž přichází

Vždy, jakmile podlehnu dojmu, že už se trochu znám, najde se důvod tuto sebedůvěru přehodnotit. Například minulý týden jsem z četby výsledků sociologického průzkumu zjistil, že mám mít do smíchu daleko, neboť jako svobodný muž mám být smutný a nespokojený muž. A čím svobodnější, tím smutnější.

Naopak pokud bych byl dostatečně ženatý, byl bych k tomu i přiměřeně spokojeně šťastný. Nejdříve mě to rozveselilo, ale hned vzápětí jsem si uvědomil, že to je špatná reakce a s provinilým výrazem ve tváří stanul proti zrcadlu. Měli pravdu, byla to smutná podívaná. Takhle špinavé zrcadlo už jsem dlouho neviděl.
Následující den jsem o něco více spěchal do práce, abych výsledky výzkumu zkonfrontoval s převážně šťastnými kolegy. Rozrazil jsem dveře do kanceláře o plošné výměře dvou fotbalových hřišť, zaplul do své kóje a spustil pracovní nástroj. Samozřejmě nešlo pustit se do konverzace dřív, než po – kontrole elektronické pošty, následného vymazání e-mailů s předmětem Tenhle řetěz nesmíš porušit! a Pozor na nakažené jehly v kinech!, zhotovení kávy a rozložení snídaně. Když už byl celý tento tradiční rituál za mnou, slavnostně jsem vstal, otočil se na kolegyni za druhou strany překližky a slavnostně ji oznámil:
„ Včera o tobě psali, že jsi spokojená a šťastná.“
Přestala číst internetovou mutaci bulváru, do klávesnice upustila poslední drobek doma namazaného rohlíku, otočila se za mým hlasem a pravila:

„ Co to meleš?“
„ No, psali, že lidi v manželství jsou šťastný, narozdíl od těch svobodných,“ rozvinul jsem svou nově získanou informaci a čekal na její reakci.
„ Aha,“ pravila s výrazem téměř lhostejným a vrátila se k Heleně, Lucce a Karlovi.
A to je celá reakce? Zklamaně jsem usedl na svou rozkymácenou židli a částečně si rozlil kafe pod myš.
„ To by mě zajímalo, kterej debil má čas vymejšlet takový bejkárny,“ ozvalo se za překližkou.
Radostně jsem se vymrštil s dopředu připravenou odpovědí:
„ Nejspíš smutně rozvedenej paroháč.“
„ Myslím tady ten dotazník. To už je třetí za poslední tejden. Jak mám vědět, jestli menežment plní svoje sliby, když neznám ani menežment, ani ty sliby?“
Vzdal jsem to. Nejspíš nikdy nezjistím, jaká je skutečnost. Přijal jsem ale svou vlastní soukromou teorii, že v manželství jsou lidi šťastnější a spokojenější, protože jim nic jinýho nezbejvá, kdežto my, svobodný, si můžeme pořád ještě vybrat. A nebo to celé byl skvělý marketingový tah ministerstva sociálních věcí.

Reklama