Leccos se dalo odtušit už ze samotného stanového městečka. Zatímco minulý rok bylo rozděleno do sektorů s přiměřeným počtem i několikrát denně čištěných toi toiek, tentokrát se stavěly stany živelně a záchodů se nedostávalo, vyváženy pak nebyly vůbec.
Čtvrteční večírek pro nedočkavé jich přilákal několik stovek. Dočkali se však pouze velmi omezeného prostoru kolem jednoho ze stanů s barem a reprodukovanou muzikou. Hladovci pak měli smůlu, jídlo museli lovit z vlastních zdrojů nebo z regálů nedaleké benzínky. Naštěstí se toho domákli stánkaři z areálu a skrz mobilní oplocení začali nabízet nejen pivo, ale i rozličné pochutiny. Následující déšť pak donutil k ústupu do stanů nejen část osazenstva, ale zklidnil i do té doby zdatně útočící chrousty.
Nejvíce kritizovanou skutečností loňského ročníku bylo oplocení hlavního pódia s turnikety. Přesto se tento areál v areálu objevil znovu. Zatímco však loni byl plot alespoň nápaditě využit díky objemné nástěnce se vzkazy, letos už sloužil jenom jako reklamní nosič. Možná to byl záměr. Každopádně zatímco před rokem došlo k jeho částečnému nabourání fanoušky Polemicu, kteří nehodlali čekat, až je prošacuje ochranka, tentokrát pevnost vydržela. Její smysl mi ale stále uniká. Zvláště poté, co jsem byl svědkem incidentu, kdy jednomu z průchozích bylo zakázáno pronést plechovku s energetickým nápojem od výrobce, který měl i v onom vnitřním areálu svůj stánek. Stejně jako hlavní sponzorský pivovar a výrobce nealko nápojů. Prodávali se jak plechovky, tak umělé láhve a samozřejmě pivo do kelímků, které z kotle létaly směrem k pódiu nejčastěji. Záruka bezpečnosti pro účastníky jako argument tedy skutečně neobstojí.
Bohužel, největším nedostatkovým zbožím letošního ročníku byla paradoxně muzika. Přes den hrála pouze dvě pódia a ještě s časově omezeným programem – končilo se krátce po půlnoční hodině. Následujících několik miniscén bylo skutečně nedostačující náhražkou. A i když se říká, že kvantita nezaručuje kvalitu, 40 kapel na dva dny u tak velkého festivalu, jakým chce Hodokvas být, je opravdu žalostně málo.
Druhý den navíc došlo hned od začátku k časovému kolapsu u druhého pódia. Čím byl zapříčiněn je těžko říci. Jeho úklidem to však rozhodně být nemohlo, protože ten začal až s první kapelou toho dne. Navíc po půlnoci se mělo proměnit v Metroklub s očekávanou d´n´b nocí. Proměna plynulá zrovna nebyla. Hlavní hvězda Adam F, začal hrát v čase, kdy měl skončit. Kdo a v jakém pořadí ho vystřídal, je už obtížné určit. Ačkoliv totiž bylo druhé pódium pod stanem, chyběl na něm aktualizovaný rozpis. Co samozřejmě nechybělo, byly plakáty na další festivaly.
Vůbec nejvíce jsem letos postrádal obdobu "jamajského" stanu, ve kterém se po dva dny střídaly reagee sound systemky. Tato vychytávka se pro letošek scvrkla pouze na závěrečnou noc bez náhrady. Chyběl také relaxační divadelní a filmový stan. Naopak přibyla možnost dopoledního aerobicku, ale už jenom samotný poslech pokynů cvičitelky působil po probděné noci hodně odpudivě.
Pokud jste nabyli dojmu, že Hodokvas nebude tím nejlepším festivalem pro vaši budoucí návštěvu, zkuste si to ještě rozmyslet. I přes ty výtky je totiž velmi zajímavým počinem s nezapomenutelnou atmosférou, překvapivou netradiční dramaturgií (tentokrát proti sobě stál mj. punk a hip hop) a hlavně výborným startem do festivalového léta na skvělém prostranství Piešťanského letiště. Navíc příští rok je desátý ročník a to by bylo, aby všechny ty nešvary organizátoři neodstranili. Já se přijedu přesvědčit osobně a vám doporučuju totéž. Neboť nikde jinde tak nesourodou sortu lidí a muziky neuvidíte a neuslyšíte. Tohle rozhodně není vyvoněný (čti: šampónovský) festival!
Letos u mě zabodovali: Adam F, Skindred, Kexakava, Lavagance, Čechomor, Polemic, Puding paní Elvisovej, Hypnotix
Největší propadák: Paradise Lost, Maso